Struktura: Blog > Nedělní nákup

To se takhle člověk v neděli ráno rozhodne, že zajde (spíše zajede) rodině nakoupit snídani + obecně velký nákup. Zvláště když včera byl státní svátek a tím pádem všechny velké obchody, pro mě naprosto nelogicky, měly zavřeno. Z obchodů, které otevírají v neděli nejdříve, tedy v 06:00 ráno, je v mém blízkém okolí pouze Tesco. Jelikož dostupnější prostřednictvím MHD je pro mě Eden (Slávia – Nádraží Eden) vyrážím tam. Tou druhou variantou bylo Tesco Skalka.

Jedu včas. Mám náskok. Jsem vždy rád, že neztrácím cenné minuty a chci vycházet do obchodu vždy přesně, když se odemykají dveře obchodu. Poslouchám hudbu. Nestojím o to, aby mě při nákupu rušily řeči a zvuky ostatních, případně jejich vlastní „Tesco rádio“, nebo ty jejich strašlivé, monstrózní čistící stroje.

Je 06:00. Další čekající nahlíží nervózně dovnitř přes prosklené dveře. Já jsem v klidu, vím že pán, který důležitě odemyká dveře v tomto nákupním centru, si dává většinou na čas, teatrálně se ohlíží dozadu, zda je správně uloženo do regálu i to poslední jablko (patrně, jinak mě jiný důvod vážně nenapadá) a teprve poté slavnostně odemyká. Tentokrát nic. Žádný pohyb. Dva spolučekatelé nevydrželi a odchází. Je 06:05. Kontroluji na mobilu zda má Tesco Eden mít dnes otevřeno. Vše souhlasí. Včera zavřeno – dnes otevřeno (od 6:00). Jdu blíž a hledám nějaký informační leták na dveřích. Nic. Nahlížím dovnitř skrz prosklené dveře. V zadu, místo Tesca, vidím pouze stažené plechové rolety. Super. Hledám v mobilu další nejbližší otevřené obchody. Samozřejmě nic. Lidl v Korytné otevírá v 08:00. Cestou na tramvaj mijím prodejnu Žabku. Vypadá aktivně. Vzhledem k plánovanému většímu nákupu, vykupuji téměř veškeré zásoby, poslední vystavené druhy pečiva, poslední dvě krabice trvanlivého mléka (…). Titěrný ruční nákupní košík mi samozřejmě nestačí. Kašlu na to, beru jen pár nejnutnějších věcí, nakoupím jindy jinde.

Vycházím ze Žabky a skočí na mě pes. Patrně doga. Skvělé! Volně pobíhající psi, případně psi na dlouhém vodítku, mi lezou na nervy (divné slovní spojení, které nedává smysl), prostě mě naserou. Nepřivázaná doga, která se po mě sápe, je vážně bonus. Naštěstí je v klidu. O zdovolení psa požádat nemůžu, tak se nějak protáhnu s napěchovanou taškou kolem psiska a jdu na teamvajovou zastávku.

Dvacet dvojka mi ujíždí. Volím tedy variantu přestupu. Venku docela mrzne. Nechci čekat. Dojedu do cílové zastávky. Vystupuju. Chci přejít na správnou stranu k domovu, ale nejde to. Tramvaják zastavil asi o tři metry dále po směru jízdy, než zastavit má. Takže blokuje celý přechod pro chodce. Divím se. Čekám až odjede. Jdu domů.

Těším se na další nákup.